Typografická sazba

_

Druhy sazby

Typografická sazba slouží k lepší a plynulejší čitelnosti tištěného textu, a proto má svá pravidla. Sazba má tvořit opticky ucelenou plochu a odpovídat estetickým požadavkům na úpravu a čitelnost tiskoviny. (oborové normy 88 2503 z roku 1974) 

Hladká sazba

je sazba odstavců na určenou šířku z jednoho druhu, řezu a stupně písma.

Smíšená sazba

obsahuje navíc písma jiných řezů, kterými jsou vyznačovány části textu (slova, věty, odstavce). K vyznačování se používají řezy písma odlišné od základního — vždy ale z téže písmové rodiny.

Pořadová sazba

označuje jednotlivé odstavce pořadovým symbolem — např. tečkou nebo číslem.

Tabulková sazba

je uspořádání do sloupců, kolonek či rubrik, k oddělování řádků lze použít přídavný proklad. Tabulkové řádky nebo sloupce se někdy zvýrazňují slabým podtiskem, který se střídá s řádkem či sloupcem bez podtisku.

Matematická sazba

musí používat dobře čitelné písmo se zřetelnou kresbou číslic (zejména jedniček) a standardní půlčtverčíkovou šířkou všech číslic. Není vhodné písmo s tzv. „skákavými“ číslicemi (1234). Nutností je široký výběr matematických znaků a značek. K jednodušší sazbě lze používat písmo Symbol, ale kresba jeho znaků musí vůči zvolenému základnímu písmu působit stejnorodě. Pro serióznější matematickou sazbu musí mít zvolená písma i dostatečný počet řezů a vždy je nutné počítat s použitím písmen řecké a někdy hebrejské abecedy.

Slovníková sazba

je speciální tabulková sazba s informacemi v záhlaví či zápatí stránky.

Notová sazba

podléhá pravidlům čitelnosti a plynulosti interpretace notového zápisu a dobré hratelnosti. Notová sazba obsahuje množství speciálních znaků a notových osnov, které jsou často vzájemně propojené i s libretem (textem skladeb).

Typografický zápis tance

Již od středověku vznikalo množství grafických notací především standardizovaných tanců a tanečních figur (menuet, passacaglia apod.). Důvodem byla opakovatelnost tanečních choreografií. Před érou videozáznamu byl rozšířen grafický zápis baletních choreografií, který se rozvíjel od poloviny 19. století. V současnosti se již grafické zápisy nepoužívají, ale jejich znalost pomáhá obnovit umění minulých tanečních mistrů.

Vyrovnávání sazby

proklad sousedních písmen —  je „optimalizace“ světlosti, kterou vytvářejí sousední dvojice písmen. Slovo TABULE má mezi písmeny nerovnoměrnou světlost — mezi T+A velkou, mezi U+L malou a odlišnou v ostatních případech. Při klasické sazbě se při vyrovnání rozšiřoval odstup znaků s malou světlostí na úroveň dvojic s největší světlostí. Postupovalo se diferencovaně k dosažení optimálního výsledku. V počítačové sazbě lze kerning narozdíl od kovové sazby celkem pohodlně nastavit a snižovat odstup i u dvojic s velkou světlostí (T+A). Vyrovnává se hlavně verzálková sazba od stupně písma 24 bodů, ale ve větších stupních písma je často nutné vyrovnávat i minuskovou sazbu.

 

Písmo

Písmo je kompletní sada znaků — písmen, číslic a symbolů — které sdílejí společnou tloušťku, šířku a styl.

Rodiny písem  jsou sady písem, která sdílejí celkový vzhled a jsou navržena pro společné použití.

Řez písma  je verze jednotlivého písma v rodině písem. Roman nebo Normální (skutečný název se v různých rodinách liší) je obvykle základním písmem rodiny písem, která může obsahovat další řezy písem, například normální, polotučné, tučné, kurzívu a tučnou kurzívu.

Písma OpenType používají jeden soubor písma pro počítače s Windows i počítače Macintosh, takže je možné přenášet soubory z jedné platformy na druhou bez obav z nahrazení písem a dalších problémů, které mohou způsobit změny zalomení textu. Písma OpenType mohou obsahovat rozšířenou znakovou sadu a prvky pro sazbu, umožňující bohatší podporu jazyků a lepší typografické nastavení. Mohou také obsahovat mnoho prvků, jako jsou ozdobné tvary, volitelné ligatury, kapitálky, zlomky, minuskové číslice, stylistické sady atd., které nejsou dostupné v PostScriptových a TrueType písmech.

Řádkový proklad

Je zvětšování odstupu mezi řádky. V počítačové terminologii „leading“ od anglického slova „lead“ = olovo — z doby odlévání sazby. Sazba stejného významu zachovává stejný způsob prokládání. Hodnotu prokladu lze vyjadřovat obvykle počtem bodů, popř. milimetrů či jinak, anebo je zahrnuta v hodnotě tzv. „kuželky“. Sázíme-li text z písma velikosti 10 bodů a nepoužíváme žádný proklad (tzv. „kompresní sazba“), označuje se taková sazba 10/10, tj. stupeň/kuželka. Při použití 1bodového prokladu se taková sazba označuje 10/11,kdy se hodnota prokladu připočítává ke stupni písma (1+10) a dohromady udává velikost kuželky (11). Obdobně se sazba 11bodovým písmem při 2bodovém prokladu značí 11/13. Velikost prokladu závisí na stupni písma a šířce sazby. Např. čím menší písmo a větší šířka sazby, tím bude proklad větší. V úzké sazbě (např. vícesloupcové encyklopedie) proklad být nemusí. Ve verzálkové sazbě je potřebný větší proklad než při sazbě stejnou velikostí písma, ale minuskami. Špatné použití vede ke slévání řádků.

zavřít

facebook twitter

Stáhnout tahák ve formátu PDF
Stáhnout verzi k tisku

Zpátky nahoru

Zobrazit klasickou verzi